Prezident Miloš Zeman

1.6.1953 Měnová reforma

01.06.2019

V roce 1953 se v Československu odehrála poslední měnová reforma, která znehodnotila úspory občanů. Nemůžeme ji srovnávat s přechodem na novou měnu při rozdělení Československa v roce 1993. V té chvíli byly peníze měněny v poměru 1:1.

Cíl reformy v roce 1953 byl nejen zlikvidovat koupěschopnost obyvatelstva, ale i zbývající živnostenské a podnikatelské struktury. Mzdy i ceny se totiž přepočítávaly v poměru 5:1, stejně jako hotovost, ovšem jen do výše 300 Kčs na osobu a navíc jen „u osob, které nepoužívají námezdní práci“, stejně jako „v případě hotovosti právnických osob“, kde byl poměr 50:1 Kčs! Pokud tedy měnil hotovost občan-zaměstnanec, dostal za svých 300 Kčs nových 60,- Kčs, pokud ale zaměstnával byť jediného člověka, dostal za svých 300 Kčs jen 6 Kčs. A nedosti na tom! Vklady u bank a spořitelen do 5000 Kčs byly počítány v poměru 5:1, ty vyšší – do 10 000 Kčs v poměru 6,25:1, do 20 000 Kčs pak 10:1, do 50 000 Kčs 25:1 a dále už v poměru 30:1 Kč. Nejen to, vklady složené na vkladní knížky po 16. květnu 1953 se přepočítávaly v poměru 50:1, což neplatilo pro vklady dělníků a úředníků na podnikovém spoření, které se přepočítávaly 5:1, zatímco prémie životního pojištění 20:1.

V současné době se znehodnocování úspor odehrává daleko odborněji. Česká národní banka vyhlašuje diskontní sazby nebo stanoví pevný směnný kurz koruny. Cílem je udržet inflaci okolo 2%.

Co znamená inflace 2% pro občana? Pouze stabilní nárůst cen zboží a služeb.